JAKÝ VZTAH K INFORMAČNÍM TECHNOLOGIÍM PRAMENÍ Z TYPŮ GENERACÍ – Y, Z A ALFA?
Informační technologie se vyvíjejí velice rychle, což ve srovnání s dřívější dobou způsobuje mnohem větší rozdílnosti ve vnímání světa u jednotlivých generací. Pokud ale připravujeme vzdělávání pro současnou a nejbližší generaci, je užitečné se zabývat odhadem jejich mentality a dalšími charakteristikami, které jsou pro vzdělávání významné. Domníváme se, že následující text je z tohoto hlediska zajímavý nejenom pro samotné pedagogy, ale také pro ostatní, kteří by s ohledem na informační technologie rádi porozuměli jiným generacím v jejich okolí.
GENERACE Y – obývá různá zaměstnání a vychovává generaci Z a alfa
Generace Y (narození v roce 1980 až 1997)
Jedná se o první generaci, pro kterou nejsou rodiče, učitelé a tištěné zdroje jedinými zprostředkovateli obrazu světa. Tato generace užívá ke komunikaci převážně elektronická media a sdílí sociální sítě. Informační a komunikační technologie vnímá jednoznačně jako usnadňující práci ve svých profesích a umožňující pracovat i doma, nezávisle na pracovišti. Tato generace je orientována na úspěch, má vysoké nároky na své vzdělavatele i zaměstnavatele, chce smysluplnou práci a mění zaměstnání ve větší míře než generace předchozí. Ve školách preferovala učitele či „šéfa v roli rádce, který je/byl průvodcem na cestě k úspěchu. Jejím charakteristickým rysem je orientace na tým a sdílení procesu vývoje výsledků.
GENERACE Z – obývá vysoké školy, různá zaměstnání, začíná vychovávat generaci alfa
Příchod generace Z je ve světě většinou datován od roku cca 1997. Je to generace, která se na rozdíl od generace Y již kompletně narodila do světa internetu, resp. spolehlivými rozvinutými informačními technologiemi. Nepamatují si nedigitální dobu. Tato generace je vázána na elektronické digitální prostředí ve větší míře než generace Y, preferuje počítač před knihami i při vzdělávání, není vázána na dostupnost internetu svou momentální lokalizací. Stejně jako předchozí generace, takřka všichni používají jak mobilní telefon, tak internet v něm. Komunikují hlavně přes aplikace a sami natáčí videa na YouTube. Velká část z nich pravidelně sleduje youtubery. Tráví většinu svého času na sociálních sítích.
Generace Z je však stále schopna ve svém životě oddělovat „online svět“ a realitu a budovat si tak klíčové hodnoty i mimo virtuální svět. Často se sice nevyhne neustálému postování[1], scrollování[2] a obecnému zapojování internetu a technologií do různých aspektů života. Ovšem mnozí si uvědomují a zmiňují toxicitu sociálních médií – příslušníci Z se tu a tam snaží o detox. Jinými slovy pro ně existuje pomyslná hranice online světa a reality.
Jsou první generací, která v dotazu na hračky uvedla hračky zcela nebo alespoň částečně digitální, např. Minecraft, Xbox a Twitch. Pod vlivem influencerů[1] utrácejí často ukvapeně za módní záležitosti. Většina z nich se cítí pod tlakem ohledně dobrých výsledků ve škole.
GENERACE ALFA – obývá základní školy a nastupuje na školy střední
Děti generace alfa začaly přicházet na svět v roce 2010, v době, kdy byl na trh uveden první iPad a světlo světa spatřil Instagram. Pro tuto generaci je naprostou samozřejmostí používání tabletů již od nejútlejšího věku. Nejsou výjimkou batolata, která ještě neumějí pořádně mluvit, ale hrají interaktivní hry a pomocí prstíků přejíždějí po obrazovce.
Pokud se generace Z narodila do doby digitální a rostla ruku v ruce s internetem a mobily, to, co zažívá generace alfa, můžeme označit za absolutní sci-fi. Tato generace vyrůstá a bude vyrůstat obklopena obrazovkami mobilních telefonů, tabletů, ale i nastupujících brýlí virtuální reality. Je pro ně normou multiscreening[2] a i z tohoto důvodu je také spolu se svými staršími vrstevníky tato generace nazývána „screenagery“, kteří tak nahrazují teenagery 90. let minulého století. S ohledem na současné trendy se dá předpokládat, že budou více využívat mobilní telefony než laptopy. Mobilní web je proto naprostou nezbytností, aplikace musí být uživatelsky jednoduché, vizuálně přehledné a uzpůsobené uživatelským potřebám.
Pro generaci alfa už mizí dělení reálného a online světa a ocitá se ve fluidním konstantním propojení digitálu a reality na každém kroku. Tyto „děti budoucnosti“ by ovšem mohly překonávat i chyby svých předchůdců, protože se takovému fungování přizpůsobují v podstatě od narození. Předpovědi se také často shodují v tom, že jejich mentální dospívání bude probíhat mnohem rychleji. Generace alfa je/bude díky znalosti digitálního prostředí a také novým metodám vzdělávání mnohem zvídavější a prozíravější. Už nejmenší děti jsou zvyklé na interaktivitu a různá dotyková zařízení i ve veřejných vzdělávacích institucích, např. v zoologických zahradách, muzeích, ale i nákupních centrech a jinde. Současné vzdělávací metody by se daleko více měli opírat o vizuální podněty, klást důraz na praktičnost, rozvoj kritického myšlení i schopnost týmové práce. Výuka by mela být pro žáky zážitkem a podporovat hledání vlastních cest a sdílení informací mezi žáky navzájem. Pedagogové už nejsou vnímáni jako nedostupné autority, ale spíše pomocníci na cestě za vědomostmi, otevřeni otázkám a diskuzím. Žádné prvoplánové sdělení na alfu rozhodně nezapůsobí. Aby si podnět udržel její pozornost, musí ji vybídnout k přemýšlení.
Závěrem
Vztah lidí k informačním technologiím, včetně jejich schopnosti manipulace s nimi a vhodného využívání dostupných informací, je pochopitelně možné ovlivňovat během jejich života. Toto všechno je zároveň do velké míry předurčeno právě dobou, do které se daný člověk narodí. V současné době se žáci a studenti s nejrůznějšími druhy informačních technologií setkávají téměř na každém kroku. Otázkou je, zda jim tyto zkušenosti a informace přinášejí to, co je pro běžný život důležité. Správné a smysluplné využívání práce s dostupnými informačními technologiemi by mělo být součástí výuky napříč různými předměty. K tomu, abychom generaci, která se v současné době nachází na základních, střední a vysokých školách však mohli posouvat správným směrem, je zapotřebí si uvědomit, že každá generace má k informačním technologiím jiný vztah, který je dán kromě jiného i dobou, do které se daná osoba narodila. Uvědomování si těchto generačních odlišností může eliminovat jistá nedorozumění vznikající v samotném procesu vyučování mezi jednotlivými aktéry výuky (žák vs. učitel).
[1] Postování, neboli publikování příspěvku / tzv. postu (např. na Facebooku a dalších sociálních sítích)
[2] Scrollování znamená vertikální nebo horizontální posouvání řádků na obrazovce. Pojem se rozšířil především díky sociálním sítím, na kterých uživatelé velmi často bezmyšlenkovitě scrollují, aniž by obsah skutečně vnímali.
[3] Influencer někdy označovaný jako „vlivný uživatel“ je uživatel internetu, který dokáže s využitím obsahu, který vytváří, svých vazeb a velikosti svého publika ovlivnit chování dalších uživatelů na internetu. Takovíto uživatelé se často využívají v rámci marketingových kampaní – jsou totiž schopni přirozenou a důvěryhodnou cestou doručit komerční sdělení do své komunity.
[4] Využívání dvou a více zařízení (obrazovek) současně. Může jít o televizi, mobilní telefon, tablet, notebook či počítač. Při sledování televize zároveň kontrolujeme e-mail na PC či sledujeme sociální sítě na mobilu nebo tabletu.
Zdroje:
Kubů, M. (2021). Generace alfa a její vztah k médiím. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta, Katedra pedagogiky.
Papáček, M. (2010). Badatelsky orientované přírodovědné vyučování cesta pro biologické vzdělávání generací Y, Z a alfa?. Scientia in educatione, 1(1), 33-49.
http://en.wikipedia.org/wiki/Generation Y
https://markething.cz/generace-alpha
https://en.wikipedia.org/wiki/Generation_Z
https://www.podnikatel.cz/pruvodce/obchodni-znacka-brand/influencer-vlivny-uzivatel/
https://www.mediaguru.cz/clanky/2016/07/nastupuje-generace-alfa-a-s-ni-interakce-novych-rozmeru/
