Studenti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy plní v prvním a druhém ročníku navazujícího magisterského studia své souvislé oborové praxe. Nejprve vykonávají praxi na 2. stupni základní školy (letní semestr prvního ročníku navazujícího magisterského studia) a následně vykonávají praxi na střední škole/gymnáziu (zimní semestr druhého ročníku navazujícího magisterského studia).
Rozsah obou praxí se skládá z osmi náslechových hodin, které mají studentům pomoci v orientaci v dané třídě u konkrétních žáků, stejně tak jako v orientaci mezi množstvích organizačních forem, výukových metod, pomůcek a podobně, které využívá jejich fakultní učitelé. Po odvedení daného množství náslechových hodin vedou studenti vyučovací hodiny již samostatně (stále pod vedením fakultního učitele). Studenti takto absolvují dvanáct vlastních vyučovacích hodin. Svou výuku průběžně konzultují s fakultním učitelem, který zná jak žáky, tak Školní vzdělávací program závazný pro výuku nejen předmětu přírodopis/biologie na dané škole.
Kromě průběžných reflektivních setkávání na fakultě, která jsou během semestru realizována s garantem praxí a dalších vyučujících předmětu, dochází během souvislé praxe studentů k hospitaci garanta praxí ve výuce na zvolené škole. Studenti dále plní další úkoly, např. průběžné odevzdávání náslechových archů a příprav na vyučovací hodiny. Tyto dokumenty jsou zasílány do vytvořeného teamu v MS Teams, kde je studentům současně poskytována zpětná vazba. Každý student si může zvolit podobu hospitace, která mu nejlépe vyhovuje. Student má na výběr ze dvou možností. První možností je osobní návštěva garanta praxí přímo ve škole. Druhou možností je tzv. videohospitace, kdy student pořídí videozáznam z jedné celé vyučovací hodiny. Každý student dopředu o způsobu hospitace informuje jak vedení školy, tak svého fakultního učitele a pochopitelně i garanta praxí. Ať už se student rozhodne pro kteroukoli z možností (pokud je škola mimo území Prahy, je nutné zvolit formu videohospitace), vždy následně proběhne hospitační rozhovor s garantem praxí. V případě osobní hospitace následuje hospitační rozhovor ihned po skončení výuky, v případě videohospitace se student domluví na termínu rozhovoru s garantem praxí.
Pokud bychom měli uvádět poměr volby způsobu hospitace, v akademickém roce 2021/2022 (praxe na střední škole/gymnáziu) zvolilo z celkového počtu 62 studentů formu osobní hospitace 21 studentů a formu videohospitace 41 studentů. Ve stejném akademickém roce 2021/2022 (praxe na základní škole) zvolilo z celkového počtu 47 studentů formu osobní hospitace 22 studentů a formu videohospitace 25 studentů. Z těchto údajů je patrné, že volba formy videohospitace převažuje nad formou osobní hospitace.
Pojďme se nyní věnovat výhodám a nevýhodám volby formy videohospitace. Začněme nevýhodami, kterých je méně. Termíny videohospitačních rozhovorů mohou být v některých případech realizovány s delším časovým rozestupem od studentem vedené výuky. Záleží na časových možnostech garanta praxí, který absolvuje jak veškeré osobních hospitace s následnými hospitačními rozhovory, tak sleduje veškeré (celé) pořízené videozáznamy z výuky a následně se studenty vede videohospitační rozhovory. Druhou nevýhodou, resp. spíše možnou komplikací pořízení videozáznamu, je zajištění souhlasu GDPR od vedení školy. Většina škol má však souhlas zákonných zástupců s pořizováním zvukových či obrazových nahrávek zajištěný. Tuto skutečnost musí každý student na dané škole ověřit. Třetí možnou komplikací je pořízení kvalitního video a především audio záznamu z výuky. Pokud garant praxí např. dobře neslyší dotazy učitele a následné odpovědi žáků, nemůže poskytnout dostatečnou zpětnou vazbu týkající se např. kognitivní náročnosti pokládaných otázek apod. Poslední nevýhodou, kterou jako garant praxí spatřuji, je možnost komplikací při pořizování záznamu z výuky a následně zaslání záznamu garantovi praxí. Někteří studenti uvádí, že nebylo možné nahrávku pořídit z důvodu nedostatečného místa na zařízení, na které byl videozáznam nahráván. Domnívám se však, že této komplikaci se dá předejít kontrolou kapacity zařízení. Dále někteří studenti uvádí nutnost pořízení opakovaného záznamu z důvodu nedostatečného nabití zařízení. Dle mého názoru i této komplikaci lze předejít. Pokud je videozáznam pořízen, nastává u některých studentů komplikace se zaslání videozáznamu garantovi praxí. Vybraní studenti hodnotí negativně především délku nahrávání videozáznamu. Zde je nutné si uvědomit, že záleží na kvalitě zasílaného videozáznamu. Některé videozáznamy dosahují velikosti až 4 GB. V těchto případech je pochopitelně zasílání videozáznamů časově náročnější. Nicméně, na zařízeních, která slouží k nahrávání videozáznamů (mobilní telefony, fotoaparáty, videokamery), je možné kvalitu snížit, tak aby se výsledná velikost souboru zmenšila. Toto umožňují i softwary dostupné volně ke stažení na internetu.
K zasílání/příjmu videozáznamů je používán systém NAS (Network-attached storage), konkrétně se jedná o NAS server DS218. Výhodou tohoto systému je, že studenti videozáznam nahrají z pohodlí domova přes dostupný odkaz a po nahrání souboru vidí, zda byl soubor odeslán či nikoli. Studenti obdrží podrobný návod. Pro předání tedy není zapotřebí dalšího media jako např. USB flash disku. Garant praxí se k videozáznamu dostane vždy po zalogování na webových stránkách kdekoli, kde je internetové připojení. Velkou výhodou také je, že zařízení je velkokapacitní a pojme několik stovek hodiny záznamů. Záznamy jsou současně zálohované (jsou využívány 2 disky 4TB) a nehrozí jejich ztráta. Disk je navíc zaheslovaný, nehrozí tedy napadení třetí strany.
Přejděme nyní k výhodám pořizování videozáznamu z výuky. Především se budeme zabývat těmi výhodami, které jsou pro studenty učitelství významné z hlediska profesního rozvoje. Bylo zjištěno, že studenti se ve svých reflexích, které vznikaly na základě sledování vlastního videozáznamu z výuky (videohospitace), zaměřovali sami na sebe ve vyšší míře než v reflexích, které vznikaly na základě pouhé paměti respondentů (osobní hospitace). Již při samostatném pozorování videozáznamů pořízených z vlastních vyučovacích hodin studentů učitelství biologie bylo prokázáno, že došlo ke zvýšenému nárůstu výroků vztahujících se do kategorie „řízení třídy1“. Události ve výuce byly po začlenění sledování vlastního videozáznamu z výuky (videohospiatce) též více hodnoceny a interpretovány než pouze popisovány (osobní hospitace). Za velmi pozitivní jev, sledovaný i při samostatném sledování videozáznamu studenty učitelství biologie, je považován nárůst počtu nabízených alternativních řešení resp. postupů vhodných pro zařazení do výuky. Podrobnější popis přínosu sledování videozáznamu pořízeného během vlastní výuky lze nalézt v disertační práci s názvem Analýza vyučovacích hodin přírodopisu a biologie zaměřená na profesní vidění a reflexi budoucích učitelů.2
Nespornou výhodou volby videohospitace je také ta skutečnost, že výuka může být vykonávána kdekoli v České republice, kam by se jinak nebylo možné v rámci působení na pracovišti v Praze pro garanta praxí dostavit. Studenti tak mohou např. volit školy v místě jejich bydliště, kde po ukončení studia dále mohou působit v rámci svého úvazku.
_____________________
1Jedná se o kategorii, která souvisí s disciplínou, organizací třídy a uspořádáním třídy.
2 NĚMEČKOVÁ, Linda. Analýza vyučovacích hodin přírodopisu a biologie zaměřená na profesní vidění a reflexi budoucích učitelů. Praha, 2020. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
