Výzkumy ukazují, že největší dopad na žáky má víra, že vyučující mají vliv na vzdělávací výsledky svých žáků. Tuto víru nazýváme jako učitelské self-efficacy, česky vnímaná sebeúčinnost. Vyučující s nízkým self-efficacy věří, že výsledky žáků jsou závislé na jejich inteligenci a prostředí, ze kterého pochází (rodina, místo bydliště). Pokud má učitel takovou představu, bude vyučovat všechny žáky stejně. Někteří žáci prospívat budou, jiní ne. Mohou za to však sami žáci (a jejich zákonní zástupci).
Vyučující s vysokým self-efficacy věří, že látku se naučí všichni žáci. Tito vyučující seneustále snaží, překonávají překážky a dávají pocit úspěchu všem žákům.
Koncept self-efficacy můžeme zjednodušit jako sebedůvědomí učitele. Ze zprávy1 České školní inspekce víme, že sebevědomí vyučující aplikují vhodné didaktické metody, což vede ke kvalitnější výuce s potenciálem nejen zlepšit vzdělávací výsledky žáků, ale i jejich motivaci ke vzdělávání. Sebevědomí vyučující také více propojují vstupní znalosti žáků s novou látkou, zadávají úlohy s vyšší kognitivní náročností a častěji poskytují žákům autonomii v postupu řešení úloh.
Sebevědomý vs méně sebevědomý učitel, zdroj: zpráva ČŠI1
