Prostředí vhodné k učení

Aby se žáci mohli efektivně učit, potřebují k tomu jisté podmínky. Mezi tyto podmínky patří naplnění fyziologických potřeb, pocitu bezpečí a sounáležitosti. Fungování ve škole umožní znalost pravidel a nastavení rutiny.

Základní lidské potřeby

Motivaci můžeme chápat jako proces, díky kterému saturujeme svoje potřeby. Potřeb ale má každý člověk mnoho. Maslow se snažil objasnit, jaké potřeby budeme saturovat primárně a stanovil hierarchii lidských potřeb.

Ačkoliv je z dnešního výzkumného pohledu Maslowova pyramida poněkud zastaralým konceptem, můžeme na něm ilustrovat důležité aspekty pedagogické práce.

Tuto hierarchii si můžeme představit jako trojúhelník, kde v základně jsou nejdůležitější potřeby, které musí být alespoň z části uspokojeny, aby člověk mohl uspokojovat potřeby vyšší.

Maslow dělí potřeby na nedostatkové (nižší) a růstové (vyšší). Nedostatkové potřeby (fyziologické, bezpečí, sounáležitost a lásky) jsou takové, které musí být naplněné, aby člověk mohl uspokojovat potřeby růstové. Pokud nedostatkové potřeby naplněny nejsou, je pociťován subjektivní nedostatek. Jakmile jsou nedostatkové potřeby uspokojeny, již je naplňovat nemusíme. 

Oproti tomu růstové potřeby jsou takové, které když naplňujeme, neustále chceme více.

Oproti tomu růstové potřeby jsou takové, které když naplňujeme, neustále chceme více.

Zdroj: Autorka textu dle Maslow (1943)

Implikace Maslowovy pyramidy do pedagogického prostředí je následující: pokud nejsou naplněny nedostatkové potřeby, žáci nemohou naplňovat růstové potřeby (vzdělávat se). Žáci se nemohou vzdělávat, pokud jsou hladoví (to je důvod, proč na některých amerických základních školách jsou snídaně zdarma pro všechny žáky) a mají žízeň. Především u mladších žáků je třeba zdůraznit, že bude přestávka, což je čas pro pití, jídlo a návštěvu toalety.

ČŠI shrnulo PIRLS zjištění v r. 2016: „Žáci, kteří ve škole pociťují únavu nebo hlad, dosahovali prokazatelně horších výsledků v testu čtenářské gramotnosti. Uváděný hlad a únava přitom není spojen se sociálním původem žáků, ale spíše s životním stylem rodiny“. [1]

Problémem je i vydýchaný vzduch, ve kterém je vysoká koncentrace oxidu uhličitého (CO2). CO2 je plyn vznikající při vydechování a jeho vysoká koncentrace může způsobit únavu, pocit ospalosti a s tím související pokles pozornosti. A bez pozornosti není učení. Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy byla měřena hladina CO2 v několika učebnách. Výzkumníci přišli na to, že by se mělo větrat čtyřikrát za jednu dvouhodinou výuku, větrání by mělo trvat 3-4 minuty.[2]

Žáci také potřebují mít pocit bezpečí. Potřebují vědět, že dělat chyby je normální, že se díky chybě se mohou učit. Potřebují vědět, že je možné se ptát na cokoliv, co je napadá. Jen toto prostředí je motivující pro učení. Prostředí, ve kterém se vyhrožuje, žáci se do třídy bojí chodit a bojí se svých učitelů ptát se, sebere právě potřebu bezpečí. Tabule na obrázku paní učitelky Machoňové ukazuje, jak lze ve třídě pracovat s chybou. Chyba je příležitost k učení, díky chybám rosteme.

Zdroj: Jsem chyba, foto Denisa Machoňová Tichá

Někteří autoři (Slavin, 2014) tvrdí, že potřeba sounáležitosti a lásky je jedním z nejvýznamnějších potřeb důležitých k učení. Žáci, kteří se necítí milovaní a schopní, nebudou motivovaní k dosahování vyšších cílů (Martin, Dowson, 2009; Stipek, 2006 in Slavin, 2014).

Potřebu sounáležitosti lze saturovat za pomocí kooperativního vyučování, kdy žáci spolupracují ve skupinách. Potřebu lásky můžete manifestovat tím, že si vážíte žáků, že jste milí, zajímáte se o ně a o jejich potřeby. Učitelé by měli reagovat na projevy šikany a kyberšikany, která zhatí potřebu bezpečí, sounáležitosti a lásky.

Pravidla

Pravidla usnadňují fungování ve společnosti. Pokud víme, co můžeme a zároveň je jasné, co nemůžeme, je jednoduché jednat tak, aby to bylo povolené. Jednoduchá pravidla, kterých není hodně, ale dbáme (!) na jejich dodržování, pomáhají nastolit pocit bezpečí.

Pravidla jsou lépe dodržována, pokud se na jejich volbě a tvorbě podílejí žáci. Z tohoto důvodů si třídní pravidla v některých školách stanovují žáci sami. Tato pravidla by měla být formulována pozitivně a konkrétně. Konkrétnost pomáhá pochopení a tedy i dodržování pravidla. Pravidel by mělo být kolem 5 (u mladších žáků), 10 maximálně (u žáků starších).

Pravidla by měla být formulována pozitivně. Formulace „Nechováme se k sobě špatně“ je příliš obecná a negativní. Co je cílem tohoto pravidla? Může to být neskákání do řeči. To lze říci jako „V jeden moment mluví pouze jeden člověk“. Cílem může být respekt: „Respektujeme názory ostatních“.

Rutina je slovo, které nás příliš nenadchne. Pokud je něco rutinní, tak se to opakuje, neupoutá to naši pozornost, nezaujme. I proto chápeme rutinu jako něco nudného a nezáživného.

Rutina

Rutina je pro učení důležitá. Mozek totiž nemusí věnovat pozornost něčemu, čemu rozumí a na co je zvyklý. Pokud se objeví nová situace, nový úkol, zaměří pozornost právě na tuto situaci. Pokud je takových situací více, mozek je přetížený a vybere si aktivity, kterým se bude věnovat. V tomto ohledu mluvíme o kognitivní ekonomii – mozek se snaží vynaložit co nejméně energie.

Tady se dostáváme k odůvodnění, proč je rutina důležitá. Pokud něco známe a máme to zažité, nemusíme vynakládat hodně energie, což tuto aktivitu činí ekonomickou. Rutinní činnosti jsou automatické a automatismus ulehčuje pracovní paměti. Žáci se tedy mohou soustředit na jinou aktivitu – na učení.

Pokud žáci ví, že při příchodu vyučujícího je běžné vstát, vstanou. Tohle je rutina, která může sloužit jako přechodový rituál mezi časem přestávky (časem odpočinku) a vyučovací hodinou (časem práce). Podobnou automatickou rutinu si může vyučující zajistit i v jiných situacích. Je vhodné, když žáci ví, jak probíhá zadání kooperativních aktivit, jak probíhá zpětná vazba. Pokud nemusíte opakující se aktivity vysvětlovat a hlídat jejich naplňování, je to vyhovující pro žáky i vyučující, protože všichni šetří svoji kognitivní kapacitu.


[1]https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%c3%a1rodn%c3%ad%20%c5%a1et%c5%99en%c3%ad/Shrnuti-hlavnich-zjisteni-SA-PIRLS-2016.pdf

[2] https://iforum.cuni.cz/IFORUM-15815-version1.pdf

Sdílet na Facebook
Sdílet na Twitter
Přejít nahoru