Tento článek by mohl mást svým názvem. A pokud si ho rozklikl člověk, který očekává tvorbu map, kde se nachází města, či pohoří, tak bude velmi zklamán. Tento článek se zaměřuje na organizéry informací a vědomostí, resp. ani ne tak na ně, jako na aplikace, programy ať už online, či offline, které je možné využít pro tvorbu převážně myšlenkových nebo pojmových map. I přestože se v některých konceptech, resp. teoriích, předpokládá, že je velmi užitečné tvořit organizéry pouze pomocí tužky, pastelek a papíru, současná situace ale naznačuje, že je také velmi vhodné uvažovat i o digitálních technologiích.
Cmap tools (cloudová verze)
CmapTools je software, který byl vyvinul přímo pro vytváření pojmových map institutem IHMC (Institute for Human and Machine Cognition) a byl jako jeden z prvních využíván primárně pro tvorbu těchto organizérů vědomostí. Jako program byl přeložen do více než 50 jazyků, včetně češtiny, nicméně za současné „cloudové situace“ byla vytvořena i jeho online verze, ve které lze mapy sdílet tak, aby s nimi mohlo pracovat více lidí, nicméně prozatím ne zároveň. Tuto aplikaci je možné využít zdarma.
Aplikace Contextminds umožňuje vytvořit jak myšlenkové, tak pojmové mapy. Lze jej tedy považovat za univerzální prostředek pro tvorbu organizérů vědomostí. Pro vzdělávací účely je aplikace k využívání zdarma a je velmi jednoduché sdílení takových organizérů s žáky, kteří si pak mohou pojmovou mapu dle svého uvážení doplnit. Nemohou na ní sice společně spolupracovat, ale díky cloudovému provedení se pojmová nebo myšlenková mapa dá snadno uchovat pro další využití. Výhodou je také možnost doplnění informací/poznámek/webových stránek ke konkrétním pojmům, či myšlenkám.
Další představovaný nástroj se využívá pro vytváření myšlenkových map a je spjatý s technologiemi Google, snad i podle toho se nazývá Coggle. Oproti předchozím nástrojům je tato aplikace přizpůsobena i ke spolupráci v reálném čase.
Všechny nástroje umožňují exportovat organizéry vědomostí do obrazové podoby nebo pdf souborů. A ať už si vyberete libovolný nástroj, je nutné uvažovat o smyslu jeho využití směrem k typům organizérů, jejich vlastnostem a uživatelské přívětivosti. A také uvažujte o tom, že někdy je výhodnější pracovat s organizéry „offline“, tedy s využitím papíru, propisky a pastelek, či fixů.
Jistě naleznete více nástrojů, nicméně pozor na licence a finanční náročnost využívaných nástrojů. V České republice se například snaží prosadit velmi zajímavý a užitečný nástroj Orgpad, který by spíše mohl být chápán ne jako organizér, ale jako „nástěnka“, v minulosti se více používal i software bubbl.us (není již ve své původní podobě neexistuje), či nástroj VUE.
