Hodnocení není vždy záměrný akt, ale často probíhá nevědomě, formou bezděčných komentářů, gest a mimických signálů. Žáci všechny tyto signály citlivě vnímají a mohou ovlivnit jejich postoj k přijímání zpětné vazby. Kvalitní zpětná vazba žáky neohrožuje, nevytváří v nich strach z chyby a selhání a napomáhá vytvářet spolupracující prostředí ve třídě. I přes vysokou kvalitu zpětná vazba nemusí vždy dosahovat svého potenciálu, protože její přijetí a účinnost ovlivňuje ještě celá řada dalších faktorů, které mohou učitelé stěží ovlivnit, ale měli by si jich být vědomi.
Aspekty, které ovlivňují úspěšnost (účinnost) zpětné vazby, lze rozdělit do tří typů: aspekty na úrovni žáka, situační aspekty a didaktické aspekty (Evans et al., 2016). Pro účinnost zpětné vazby a dosažení požadované znalosti či dovednosti je nutná funkčnost každého z filtrů daných aspektů, protože se navzájem ovlivňují. Vysoká podpora procesu učení na jedné úrovni (např. motivace žáka) nevykompenzuje nedostatek na úrovni jiné (např. klima třídy).
Aby cesta pedagoga byla nejen při poskytování zpětné vazby žáků úspěšná, je třeba vycházet ze tří otázek formativního hodnocení (Kam směřuji? – Jak se tam dostanu? – Jak dále budu postupovat?), konkrétně:
- stanovit si cíl a plán výuky (ve vztahu k učivu), jak cíle dosáhnout;
- pojmenovat důkaz/y o naučení – jak pozná, že žáci cíle dosáhli, resp. kde se nacházejí na cestě k cíli;
- naplánovat formy, metody výuky, činnosti v hodině tak, aby žáci cíle dosáhli na úrovni svého maxima;
- reflektovat, jak se daří cíle dosáhnout, a promýšlet, jaké budou následující kroky;
- nabídnout kolegům hospitace ve výuce a vyžádat si konstruktivní zpětnou vazbu ve vztahu k cíli výuky (hospitující se soustředí na zadání, které mu pedagog dá);
- sdílet s kolegy své úspěchy i neúspěchy;
- při zavádění nové techniky, nástroje, metody, postupu si vybrat jen jeden, ten po určitou dobu ve třídě zavádět, rozvíjet (s jasnou představou toho, proč techniku/nástroj/metodu postup zavádím a co od něj očekávám) a reflektovat její účinky, případně promýšlet obměnu či vylepšení – viz samostatná příloha 1;
- získat zpětnou vazbu od žáků k výuce (jejímu obsahu), ale někdy také dané technice, nástroji, metodě, postupu,…
Ukázkou inspirativní praxe je potom struktura v publikaci Wiliama a Leahyové (2016):
a) sebereflexe pedagoga – reflektivní dotazník k dané strategii, příklad zde, strana 7 (vii)
b) plánování pedagoga na základě předchozí sebereflexe – plánovací formulář, resp. osobní akční plán, příklad zde, strana 15 (xv)
c) získávání zpětné vazby od svých kolegů – formulář pro postřehy kolegů, příklad zde, strana 16 (xvi)
d) získávání zpětné vazby od žáků – anonymní formulář pro žáky s využití škály s četností výskytu, příklad zde, strana 18 (xviii)
Metoda 3Z: Zavedu, Zachovám, Zruším
Abychom se jako pedagogové zlepšovali, můžeme použít na konci tematického celku, pololetí či školního roku metodu 3Z, tj. ZAVEDU, ZACHOVÁM, ZRUŠÍM. S pomocí této reflektivní metody hledáme odpovědi na následující 3 otázky (a to jak ve vztahu ke komunikaci, plánování výuky, používaných metod, technik či postupů učení aj.):
- Co stojí pevně? Co chci zachovat, co se osvědčilo, co se dařilo, v čem chci i nadále pokračovat.
- Na co si posvítím? Co chci vylepšit, na čem hodlám ještě zapracovat (aby se to změnilo k lepšímu), co chci vyzkoušet, zavést.
- Co nechám odplout? Co se neosvědčilo, co chci zrušit, v čem již nechci pokračovat.
Pomoci nám může tento ilustrativní obrázek majáku z Jobího blogu. (viz obrázek 1)
Obrázek 1: Metoda 3Z: Maják
Odkazovaná literatura:
EVANS, Robert Harry, ROPOHL, Mathias, NIELSEN, Jan Alexis, & PAPADOURIS, Nicos. (2016). Affordances and challenges of written feedback as formative assessment in inquiry-based STEM education. Abstract from NARST Conference: Baltimore, USA, 2016. Dostupné z: https://curis.ku.dk/ws/files/165648689/Affordances_and_challenges_of_written_feedback.pdf
WILIAM, Dylan & LEAHY Siobhán. Zavádění formativního hodnocení: praktické techniky pro základní a střední školy. Druhé revidované vydání. [Praha]: ve spolupráci s nakladatelstvím Martina Romana a projektem Čtení pomáhá vydala EDUkační LABoratoř, [2016]. ISBN 978-80-906082-7-6.
