Začátek vyučovací hodiny je klíčem k jejímu úspěchu. Pokud se nám podaří žáky na začátku hodiny zaujmout a získat, je to předpoklad pro úspěšnou výuku. Bohužel to platí i naopak. Výzkumy potvrzují, že učitelé experti věnují úvodním fázím hodiny více času a pozornosti než začátečníci.
V didaktické literatuře je tato fáze vyučovací hodiny popisována jako fáze Evokace. Pojďme si podrobněji představit pět důležitých funkcí evokační části hodiny, které napomáhají procesům učení:
- Start a pozornost
- Přehled
- Motivace
- Cíl
- Návaznost na vstupní znalosti
1. Start a pozornost: Jak zajistíme, aby všichni žáci nasměrovali svou pozornost k učení?
Začátek hodiny je přechodovým časem mezi relaxací o přestávce a učením, tj. prací v procesu výuky. Žákům tento přechod usnadníme, pokud zavedeme a dodržujeme konkrétní rutiny a rituály. To je i smyslem zvonění a jiných zvukových signálů a/nebo pozdravu povstáním; v některých školách se mohou tyto rituály odlišovat. V každém případě doporučuji vyčkat na klid ve třídě, navázat pokud možno oční kontakt s každým žákem, pozdravit a poděkovat za přivítání a i neverbálně dát najevo pozitivní naladění a přijetí.
2. Přehled: Co bude tématem dnešní práce a jak to zapadá do celkové struktury učiva?
Smyslem tohoto kroku je poskytnout orientaci a určitý nadhled, zařazení nového učiva na správné místo. Je dobré si uvědomit, že žáci během dne procházejí řadou vyučovacích předmětů a potřebují se napojit a uvědomit si, „kde teď jsme“. V anglicky psané literatuře se tento krok nazývá Advance Organizers, česky je překládáme jako předorientace v učivu. To můžeme zajistit různými způsoby, např. odkazem na grafické znázornění (časová osa[1], geografická mapa[2], pojmová nebo myšlenková mapa, gramatická mapa, periodická soustava prvků, taxonomie rostlin či živočichů, schéma), na místo v obsahu učiva např. v učebnici, případně alespoň slovní popis (narativ). Na tomto místě nejde o výklad, pouze o velmi stručné zařazení nového učiva do širšího kontextu.
3. Motivace: Proč je dnešní učivo zajímavé? Proč je důležité? K čemu mi to bude?
Motivační „udička“, která má vzbudit zájem, zvědavost, objasnit význam učiva. Jak je to propojeno s praktickým životem? Je zde něco překvapivého? Máme nějaký konkrétní objekt (obraz, video, zvuk, …), který evokuje dnešní obsah? Lze ukázat praktické využití znalosti (nebo neznalosti) tohoto obsahu? Motivační pokus, ukázku, předvedení dovednosti?
4. Cíl: Co se dnes naučíme, co budeme na konci dnešní hodiny umět?
Měli bychom srozumitelným způsobem sdělit žákům, jaké jsou cílové znalosti a dovednosti dnešní hodiny, případně jak to přispívá k cílům většího tematického celku. Ideálně co možná nejkonkrétněji: vysvětlíte dvě příčiny jevu xy, zobrazíte …, předvedete …, zdokonalíte přihrávku…, uvedete tři příklady…, popíšete proces, vypočítáte …, zakreslíte …, porovnáte podobnosti a rozdíly, rozpoznáte výtvarné dílo z období…, porovnáte dobové perspektivy na událost … Je vhodné i doplnit, jakým způsobem budeme splnění cílů ověřovat, tj. jak získáme důkazy o (na)učení.
5. Návaznost: Na co dnes budeme navazovat, které znalosti potřebujeme k zvládnutí dnešního učiva?
Učení můžeme chápat jako propojování nových poznatků s tím, co už známe. Aktivování vstupních znalostí (Activating Prior Knowledge) je základním principem efektivního učení. Při uvažování o vstupních znalostech můžeme využívat v zásadě tří zdrojů: a. znalosti z minulých hodin našeho předmětu (tj. opakování), b. znalosti z jiných školních předmětů (např. trojčlenka pro fyzikální nebo chemické výpočty), c. znalosti a zkušenosti žáků z vlastního života, případně popkulturní odkazy. Tyto vhodné znalosti je v přípravě výuky potřeba identifikovat a v úvodu vyučování aktivovat, tj. „vynést na světlo“ a zjistit, zda žáci mají dostatečně osvojenou úroveň těchto znalostí. Zde zdůrazňujeme všichni žáci. Je potřeba pracovat s takovými technikami výuky, které aktivizují všechny žáky. Může jít o opakování formou velmi krátkého testu s opravou na místě, otázku s hlasováním, techniku „napiš – řekni sousedovi – řekni všem“ (Write – Pair – Share), ústní zkoušení s interaktivním zapojením třídy apod.
Pozn. 1: Na začátku hodiny musíme také vyřešit administrativní náležitosti. Pokud to zvládneme velmi rychle, mohou být i součástí úvodní startovní rutiny. Nebo je můžeme vyřídit, když jsou žáci zaujati jinou činností z úvodu hodiny.
Pozn. 2: Každá z těchto funkcí může být obsažena v samostatné činnosti, někdy je můžeme i vhodně spojit (nabízí se např. spojit Motivaci a Přehled nebo Návaznost) nebo podle potřeby a typu vyučovací hodiny i některé z funkcí vynechat. Takto popsané to působí neobratně a dlouze, ve skutečnosti lze všechny fáze zvládnout poměrně rychle, orientační čas můžeme odhadnout na 5-10 minut.
Pozn. 3: Konkrétními náměty na zajímavé začátky (a zakončení) vyučovacích hodin se můžete inspirovat na webu Tajného učitele[3].
[1] Program na tvorbu časových os a katalog https://www.timixi.com/
[2] Online atlas interaktivních map pro školy https://atlas.mapy.cz/about
[3] První díl https://tajnyucitel.wordpress.com/2017/02/14/10-metod-kterymi-zacit-a-ukoncit-hodinu/,
druhý díl https://tajnyucitel.wordpress.com/2017/12/13/10-metod-kterymi-zacit-a-ukoncit-hodinu-ii/,
třetí díl https://tajnyucitel.wordpress.com/2021/02/21/10-metod-kterymi-zacit-a-ukoncit-hodinu-iii/
