Analytické sadě kritérií se blíží vývojové kontinuum (the development continuum, mapa učebního pokroku, dále MUP). Ta byla vytvořena s cílem rozvíjet schopnost každého žáka dosahovat co nejlepších vzdělávacích výsledků. Mapa učebního pokroku je klíčovou pomůckou v mnoha anglosaských zemích, není vázána na konkrétní ročníky a je možné díky ní „zmapovat“, na jaké úrovni se žák nachází a zároveň naplánovat činnosti tak, aby žák dosáhl v učení pokroku.
Mapa učebního pokroku je konstruována tak, že úrovně zvládnutí jednotlivých úkolů na sebe promyšleně navazují a jsou detailně popsány. Tento model v podstatě odpovídá tomu, jak se lidé učí. Díky nim je možné hodnotit každého žáka podle toho, jak daleko se v procesu učení dostal. Podporují osobní přístup ke každému žákovi a umožňují žákovi postupovat vlastním tempem, což je výrazným motivačním prvkem v učení.
Mapy učebního pokroku nemají smysl na každý předmět, ale jsou užitečné pro komplexní oblast učení – čtení, psaní, gramotnost apod. Nepokrývají tedy jen vzdělávací obsah, ale rovněž kompetence, resp. gramotnosti. Pokud si učitel navykne o rozvíjených dovednostech takto přemýšlet, naučí se výuku cíleně připravit, zvolit odpovídající výukové metody i aktivity, specifikovat očekávání směrem k žákům (definovat, co znamená, že si danou dovednost žáci dobře osvojili – tzv. důkaz o naučení) a podle toho volit vhodné hodnoticí nástroje.
Mapa učebního pokroku je potom výborným vodítkem při poskytování pravidelné zpětné vazby, protože pomáhá „řídit cestu žáka od jednoho zvládnutého kroku k dalšímu“ (Chvál, Procházková a Straková, 2015, s. 42) a společně s dalšími nástroji může zprostředkovat komplexní zpětnou vazbu, která je dlouhodobá, a se kterou žák, učitel i rodič mohou systematicky pracovat.
Společnost Scio využila geografický termín „mapy“ ke znázornění úrovní obtížnosti – žák vychází z nížiny přes hornatinu a vyšší kopce až do velehor. Žák může společně s rodiči na svém profilu sledovat svou aktuální pozici – kroky, které má za sebou (tedy pokrok) – a také to, co ho čeká ve vyšších úrovních. Mapy učebního pokroku nabídnuté školám se dají použít v šesti předmětových oblastech: matematická, čtenářská a přírodovědná gramotnost; český jazyk; anglický jazyk; společenské vědy. K aplikaci, která mapuje výsledky žáka, má v každé předmětové oblasti šest úrovní, vznikla také obecná metodika. http://mup.scio.cz/
Čtenářské vývojové kontinuum bylo vyvinuté v projektu Pomáháme školám k úspěchu.
Dalším zdrojem je text Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82133&view=2935
Cílem čtenářského vývojového kontinua je sledovat postupný vývoj žáka od ne/předčtenáře k nezávislému přemýšlivému čtenáři.
Toto čtenářské vývojové kontinuum obsahuje šest úrovní (předčtenář, začínající čtenář, postupující čtenář, pokročilý čtenář, zdatný čtenář a samostatný čtenář) a šest oblastí čtenářských cílů (čtenářské chování, čtenářská odezva, porozumění textu, porozumění v kontextech, ustálené prvky a dekódování textu). Zároveň byly vyvinuty i tzv. deskriptory (popis toho, co by měl žák na dané úrovni a v daném cíli zvládnout).
