Losovátka/špachtličky

Veronika Laufková

Jednou ze základních technik zjišťování aktuálního stavu porozumění žáků jsou tzv. „losovátka/špachltičky/dřívka“. Učitel položí otázku a následně vylosuje žáka, který na ni odpoví. Losovátka zajišťují náhodný výběr (los) a spravedlnost, protože nejprve položíme otázku a až následně vylosujeme žáka, který je vyzván k odpovědi. Tento princip výběru žáky neustále aktivizuje a zapojují se i žáci, kteří by se jinak nepřihlásili. V zahraničí se užívá v této souvislosti pojem no hands up, tedy přístup, kdy se žáci ve třídě nehlásí, ale vyčkávají, až učitel položí otázku a zpřesní, jakým způsobem budou všichni žáci ve třídě odpovídat. Podrobněji anglický text či článek.

Při této technice platí jednoduché pravidlo „Neúčast nepovolena”, tj. pokud žák neumí či nechce odpovědět, vylosujeme někoho jiného, ale k dotyčnému žákovi se po čase vrátíme např. s otázkou, jakou odpověď považuje za nejrelevantnější a proč.

Losovat může jak učitel žáka/y, tak i žák svého spolužáka; losovátka lze využít například také při rozdělování do skupin, kde funguje úplně stejně princip spravedlivosti.

Losovátka jsou skladná, využitelná ve všech předmětech, zajišťují spravedlivé vyvolávání či rozdělování žáků do skupin. Kromě klasických „dřevěných lékařských špachtlí“ či papírových losovátek lze využít například online aplikaci Flippity.

Ukázky z výuky s využitím losování naleznete zde. Ukázky nabízí kromě ukázek ze školní výuky i slovní komentáře pedagogů – ti také vysvětlují, jak tuto techniku postupně zaváděli ve své třídě.

Sdílet na Facebook
Sdílet na Twitter
Přejít nahoru