Ne všechny hodiny jsou skvělé.
Některé hodiny chce člověk jenom se ctí dokončit a využít ten čas nějak dobře. Někdy to je způsobeno vnějšími okolnostmi: zrovna venku sněží, svítí slunce, je po prázdninách nebo všechno dohromady.
Pro tyto účely mám zásobník „záchranných aktivit“, takovou svoji učitelskou krabičku poslední pomoci. Cílem není dostat se do pedagogického nebe, ale někdy prostě ani veškerá snaha nestačí a není potřeba bojovat s větrnými mlýny.
Jednou z těchto aktivit je 3+2.
Žáci dostanou připravený text k tématu, případně video, nebo – i to se stalo, přiznávám se – dvoustranu z učebnice. Jejich úkolem je vytvořit tři otázky, kterými by téma shrnuli a zopakovali a dvě, které by je zajímaly jako rozšiřující.
Po přečtení/shlédnutí pak procházíme jednotlivé otázky a odpovídáme, je skvělé, pokud nejprve dáme prostor těm ze třídy, kteří se automaticky hned neprojevují (je celkem pravděpodobné, že čím později by se dostali na řadu, tím spíš se budou otázky opakovat).
Díky rozšiřujícím otázkám pak pracujeme s jejich kreativitou a více je vztahujeme do probíraného tématu.
A tak se stane, že díky „záchranné aktivitě“ může být učitel celkem pasivním moderátorem dění a většina aktivity je na straně dětí.
