„Revize, i když je bolestivá, potřebovali jsme ji,” říká Beránek. Rámcové vzdělávací programy (RVP) jsou povinnosti určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, co se má na školách v daných předmětech vyučovat. Zároveň definuje státní úroveň vzdělávání v České republice.
Revize – nepopulární, ale neodkladný krok
Současná doba je náročná na digitální znalosti, proto byla revize RVP naprostou nezbytností. Některá vyučovaná témata zmizela zcela a například celek informační komunikační technologie byl upraven na informatiku.
„To je třeba teď jedna velká změna, která trápí učitele,” podotýká Beránek a dodává: „Moji kolegové řekli, že pokud k revizi dojde, tak odejdou ze školství.” Důvod pro odchod vyučujících ze školství vidí zejména v jejich neinformovanosti, a tím pádem i nepřipravenosti na změny související s revizí.
Jedním dechem ale k úpravám kurikulárního dokumentu dodává: „Jako infomatik mohu říci, že se jedná o potřebný krok v našem vzdělávání.” Změny v RVP naše školství rozhodně potřebovalo. Kromě vyšší náročnosti na digitální dovednosti byla důvodem pro revizi skutečnost, že okolní státy již algoritmizaci a programování do svých kurikulí zavedly. „Například, pokud se nemýlím, tak na Slovensku je to součástí matematického vzdělávání. My jsme opravdu byli oproti ostatním státům pozadu,” vysvětluje odborný asistent Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
Revidované informační a komunikační technologie
Úprava RVP se stala tématem vášnivých diskuzí nejen ve sborovnách škol, ale také na sociálních sítích a rovněž i pro zpravodajská média.
Dosud byli učitelé vzděláváni převážně v oblasti ovládání kancelářského software. To znamená, že vysokoškolské programy byly zaměřeny na Microsoft Word, Excel, PowerPoint, multimedia. Nově je však potřeba změnit zaměření, a věnovat se abstraktnějším znalostem. Mezi ty patří například modelování a návrh systému, především však programování. Hlavní změnou tedy je, že se „vyházely povinnosti jako učit Word, Excel, PowerPoint. A nově je povinné programování, algoritmizace,” popisuje novinky Beránek.
V návaznosti na to došlo k přesunu předávání digitálních dovedností do ostatních předmětů. „Takže třeba matematikář by měl nově nutit studenty pracovat s Excelem, učitel češtiny s textovým procesorem jako je Word. A učitelé informatiky teď musí učit programování a modelování,” shrnuje proměny vzdělávání Beránek. Bohužel hodinová dotace na výuku předmětů nebyla navýšena, tím pádem vznikají nové nároky na učivo.
Nové kompetence
Kompetence obecně žádnou novinkou nejsou. Jedná se totiž o základní výstupy každého studenta ze školy. Mnozí se možná domnívají, že primárním výstupem by měla být znalost učiva. Ale podle Beránka si „student nemá pamatovat nazpaměť, kdy byla nějaká válka, revoluce. To, co by si měl ze školy odnést, je nějaká úroveň kompetencí.” Nově se do popředí dostává kompetence digitální a stává se tak jednou z těch klíčových. V praxi by se tak žáci a studenti neměli učit žádný konkrétní software, ale měli by být učiteli vedeni k zodpovědnosti jeho výběru pro učení a zpracování zadaných úkolů.
https://www.youtube.com/watch?v=8cR2M671raIRevize vs. učitelé
Je-li nastupující učitel mladý, pravděpodobně prošel částečně upraveným vzděláváním, a tedy i výukou informatiky. To je předpokladem pro kladnější přijetí digitalizace ve výuce. „Hlavně takoví ti hraví učitelé si rádi hrají s roboty, robotickými stavebnicemi a programy s mikrokontroléry,” doplňuje Beránek z UJEP. Na druhou stranu je zde stále mnoho kantorů, kteří kvůli své rigiditě nechtějí svou výuku měnit. A právně u nich nastává problém v podobě odmítání revize a inovací s tím spojených.
Učitelé jsou zaskočeni
Na změny nejsou připraveni jak učitelé, tak ani školství obecně. Řada pedagogů o chystané revizi dokonce nevěděla. Zaskočeny jsou i vysoké školy připravující budoucí učitele. Nemohly dostatečně reflektovat proměny RVP, a v dobíhajících programech stále učí spíše informační komunikační technologie než informatiku. Nedostatky jsou i v metodice, jak předměty nově vyučovat.
I sám Beránek přiznává rozčarování z této situace. Ačkoliv má téměř desetileté pedagogické zkušenosti s výukou na gymnáziích, odborných středních školách, i s výukou vysokoškolskou, „sám ani po těch letech nevím, jak pořádně učit programování. I pro mě, a to jsem i člověk z praxe, je velký problém didaktika programování a to, jak jej učit, je to pro mě velkou záhadou.” Stejně jako mnoho dalších pedagogů stále hledá, zkoumá a zkouší nové metody výuky. Zatím ale bez valného úspěchu.
EDUBO jako spása pro revidovaný RVP
Jako první podpůrný nástroj vznikl portál imyšlení.cz, který obsahoval celou řadu materiálů. Ty byly podle Beránka z UJEP velmi užitečné, ale bohužel nedošlo k formálnímu vzdělávání o procesu. Takže ačkoliv jsou didaktické podklady dostupné a připravené k použití, schází vytvoření procesu pro jejich aplikaci.
Co by však mohlo skutečně pomoct je software EDUBO, který byl vyvinut na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a se společností Mironet. V současné době je vytvořen prototyp jménem EDUBO a pracuje se na “komerční” open source verzi EDUZA.
Portál pro sdílení materiálů
Spása ve formě software by měla obsahovat plány výuky do detailu rozplánované a rozpracované. V současné době se obsahově zaměřuje zejména na výuku programování. Odborný asistent UJEP k procesu vytváření portálu doplňuje: „To, co se nám jako odborníkům ověří, že funguje, tak to dáme k dispozici. Stačí pouze sledovat to naplánované výukové schéma.”
Je to přelomový nápad, který zajisté zjednoduší a zpřehlední práci učitelů. Chybí však ještě řada prvků, které se musí doladit. Odpovídá to typické křivce vývoje softwaru: během velmi krátké doby se vytvoří 80 % funkcionality, po kterém následuje jeho ladění, které trvá někdy i roky.
Zdroj: Technologická platforma IT People
