Komodální výuka (ve vztahu k výuce hybridní)

Komodální výuka (ve vztahu k výuce hybridní)

Hybridní výuka je pojem, který se během pandemické doby konkretizoval na všech stupních vzdělávacího systému nejen v České republice. Nejčastěji si pod ním představujeme takovou výuku, kdy učitel kombinuje prezenční a distanční prvky či učí prezenčně a zároveň on-line. Vzhledem k velké šíři možných realizací výše uvedené definice se v poslední době v zahraniční literatuře zavádí pojem „komodální výuka“, která tuto pedagogickou aktivitu přesněji vymezuje a zároveň staví proti výuce hybridní.

Komodální výuka (také bimodální nebo HyFlex – hybridně-flexibilní výuka) totiž žákům a studentům poskytuje trojí možnost, jak se vzdělávat – prezenčně (ve třídě s vyučujícím), distančně asynchronně (samostatná práce mimo přímou výuku) a distančně synchronně (on-line účast na přímé výuce), a to v jeden moment. Učitel je schopen zajistit všechny tři výše uvedené způsoby/formy vzdělávání takovým způsobem, aby při nich žák/student měl možnost získat stejné znalosti a dovednosti, ať již je ve třídě, nebo „za obrazovkou“.

Důležité je, že žáci/studenti, kteří jsou přítomni ve výuce prezenčně, i ti, kteří se účastní on-line, jsou považování za jednu skupinu. Mají přístup ke stejným výukovým zdrojům a aktivitám, sledují stejné výukové cíle.

4 základní charakteristiky komodální výuky jsou podle Beattyho (2019) tyto:

  1. Žák/student si může vybrat, který způsob výuky si vybere.
  2. Každá z forem musí dovolovat dosáhnutí stejných cílů.
  3. Průřezové sdílení materiálů (synchronně vytvořené materiály jsou k dispozici v asynchronním módu a naopak, všichni účastníci mají přístup ke všem materiálům).
  4. Přístupnost (všechny materiály jsou dostupné jednoduše).

Hybridní je pak taková výuka, ve které učitel využívá možností prezenční, distanční asynchronní i distanční synchronní práce se studenty a žáky. Sám však volí, v jakém sledu je nabídne, jaké cíle jimi bude sledovat a do jaké míry je využije. Forma je pro všechny v určitý moment výuky stejná (tedy buď prezenční, nebo on-line/asynchronní) o změně v její organizaci rozhoduje vyučující. 

Mezi výhody komodální organizace výuky patří zejména flexibilita v možnosti zapojit studenty, lepší přístupnost ke vzdělávání (žáci, kteří jsou např. v karanténě, mají stejné možnosti vzdělávání), podpora samostatnosti, ale i větší jasnost a strukturovanost výuky či nová dynamika v práci vyučujícího. Nevýhody spočívají v absolutní nutnosti vše plánovat předem do nejmenšího detailu, potřebě udržovat kontakt zároveň se studenty ve třídě i v on-line prostředí či nutnost investice do nákupu nového vybavení (dva monitory, kvalitní kamera, prostorový mikrofon) a metodické přípravy vyučujících.

Výzvou také zůstává vytvoření jedné skupiny ze studentů, kteří se výuky účastní prezenčně i on-line. Důležité je i to, aby vyučující potlačil jakoukoli touhu po improvizaci a sledoval jasný, přehledný plán.

Jak tedy komodální výuku plánovat? První pravidlo je toto – připravte vaši hodinu tak, jako by šlo o distanční výuku. Až poté se zamyslete nad tím, jak do ní integrovat studenty, kteří jsou ve výuce prezenčně.  Komodální výuka totiž není prezenční výuka se zapnutou kamerou. Jde naopak o hodinu, ve které soustavně a systematicky interagují studenti „zde“ a „tam“, společně pracují na úkolech, navzájem se učí. Prezenční studenti se dokonce v jedné z variant komodální výuky připojují do videokonference také, přes svoje mobily či počítače. Cílem je, aby se všichni viděli a věděli o sobě, čímž se snižuje riziko odtrženosti on-line části skupiny.  

Další praktické rady ke komodální výuce jsou:

  • Udržujte (oční) kontakt s on-line zapojenými žáky/studenty.
  • Vyzývejte k vyjádření se obě strany stejně, alternujte distančními a prezenčními studenty při pokládání otázek.
  • Navozujte momenty interakce (i distanční studenti mohou „jít k tabuli“).
  • Nezapomeňte i chvíle oddechu.
  • Vítejte práci, při které spolupracují obě strany.
  • Zapojujte aktivity, kde spolu postupně spolupracuje více lidí, ale ne všichni ve stejný moment.
  • Rozdejte ve skupinách role (hlídač času, technik, expert…).
  • Používejte co nejmenší možné množství dokumentů a pracovních listů, sdílejte je jen pouze tehdy, když je to nutné (sdílený dokument zabírá místo „oku“ do třídy – kameře).
  • Zaveďte vizuální gesta, která zjednoduší komunikaci.
  • Mikrofony distančních studentů nechávejte zapnuté, ten váš naopak často vypínejte. Můžete využít i sluchátka (které mají všichni prezenční studenti při skupinové práci, kde spolupracují s distančními žáky).
  • Používejte chat/chatovací aplikace (WhatsApp, Messenger) k obohacení a zefektivnění komunikace ve skupinách.
  • Využijte kolegu či asistenta pro řízení technické stránky výuky či snížení nutnosti „být na dvou místech zároveň“.

Je nutno podotknout, že teorie i praxe komodální výuky vychází z vysokoškolského prostředí. Výše uvedené body a zejména postup plánování hodin „od distanční k prezenční“ jsou ale využitelné i na nižších stupních. Aktuálně neexistuje žádný jednoduchý návod, jak vést komodální výuku úspěšně. V své náročnosti je v praxi běžné školy v úplnosti těžko dosažitelná. Přesto může zavedení prvků teorie komodální výuky do praxe „hybridního“ vzdělávání pomoci zkvalitnit učení (se) žáků i studentů nejen v době pandemie.

Zdroje:

Alliances Francaises d’Espagne et Alliance Française Paris Ile-de-France (2021). Guide de la comodalité appliquée aux cours de langue. URL: https://view.genial.ly/6065cda2ccc9790cde59dc88

Beatty. B.J. (2019). Costs and Benefits for Hybrid-Flexible Courses and Programs. Dans Hybrid-Flexible Course Design – Implementing student-directed hybrid classes. URL: https://edtechbooks.org/pdfs/print/hyflex/_hyflex.pdf

Université Laval (2021). Enseignement comodal. URL: https://www.enseigner.ulaval.ca/ressources-pedagogiques/enseignement-comodal

UQAM (2021). Enseignement comodal. URL: https://enseigner.uqam.ca/planifier/modalites/comodal/

Sdílet na Facebook
Sdílet na Twitter
Přejít nahoru