Digitální dovednost je jedna z odvětví, kterými se Evropská unie v rámci digitální transformace zabývá. Problémem je nedostatek digitálních odborníků, a to zejména proto, že se celý svět velmi rychle proměňuje.
Značné změny zaznamenal i trh práce, který reaguje na měnící se potřeby lidí, firem, institucí i státu. Jedním z hlavních nedostatků je alarmující nedostatek až statisíců digitálních odborníků a odbornic. To je podnětem pro Evropskou unii, aby se zabývala mobilizací zaměstnanců a zaměstnankyň. „Takže určitým způsobem motivuje, inspiruje, nenařizuje, ale jen tak měkce se snaží postrkovat, abychom mohli jako Evropa konkurovattomu, co se děje ve světě.” A abychom byli rovnocennými partnery, musíme na proměňujícím se pracovním trhu disponovat dostatkem kvalitních profesionálů.
Proč ženy do IT nechtějí? Osobní zkušenosti tří žen z oboru
Dita Formánková, zakladatelka organizace Czechitas, si stanovila cíl přiblížit ženám obory IT a motivovat je k práci v nich. Toho chce docílit tím, že jim poskytuje bezpečný prostor pro vzdělávání. „Zejména jsou to matky po mateřské dovolené, ale i další ženy, které mají možnost naučit se programovat, naučit se úplné základy IT v organizaci Czechitas a pak se pustit na pracovní trh, kde jsou tyto dovednosti v současné době velmi žádané.”
Česko je nejhorší zemí v Evropské unii, co se týče zastoupení žen v IT oborech. Dokládají to alarmující čísla: průměr v ostatních zemích Evropské unie je 18 %, v České republice máme mezi IT odborníky pouze 10% podíl žen.
Problémem může být i nedostatek mechanismů pro motivaci a lákání žen do vzdělávání v IT oborech. Hodně důležité je vytvořit pro ženy bezpečný prostor pro vzdělávání, „to znamená mít skutečně třídu, ve které se ta žena cítí mezi dalšími ženami dobře.” Třídní kolektiv, ve kterém nebude žena čelit výsměchu, ostrakismu a nepříjemným poznámkám ostatních. Z toho důvodu je vhodné pro výuku žen v IT vytvořit, v českém systému poměrně nezvyklé, homogenní třídy.
Osobní zkušenosti s ryze mužským kolektivem má Marie Vocásková, která je odbornicí na IT. V současné době kombinuje studium IT s prací ve stejně zaměřené firmě. V rámci pracovního kolektivu je jedinou ženou s 25 mužskými kolegy, „ale snaží se s tím nějakým způsobem poprat,” parafrázuje Ladmanová zkušenost IT odbornice. Vocásková se dále pochvalně zmínila o svém mladém, rovněž mužském, nadřízeném. Ten, stejně jako ona, již neuznává klasické předsudky vyjadřovanými otázkami, proč by ženy mohly, nebo nemohly vstupovat do IT sektoru.
Panuje obecný názor a shoda, „že pokud jde o starší generace, tak tam spousta předsudků a stereotypů ještě funguje.” Proto je nezbytné vytvářet podmínky pro ženy v pracovním procesu. Zejména však „popularizovat možnost pro ženy pracovat v IT sektoru, protože to je to, co tu dosud chybí,” vyzývá Ladmanová.
K tématu zaměstnání žen v IT přispěla i Mgr. Alžběta Axmann, odbornice na personalistiku. V rámci diskuze vyjádřila své pracovní zkušenosti k tomu, jaké mají zaměstnavatelé předsudky a stereotypy k zaměstnávání žen v IT oborech. Rovněž přispěla poznatky o potřebě nastavené firemní kultury a důležitosti tématu diverzity ve firmách. Těmto tématům se věnuje i na svých sociálních sítích, čímž oslovuje širokou veřejnost.
Předsudky a stereotypy brání ženám vstoupit do IT
Nejsou to jen zkostnatělé názory, ale také řada dalších mechanizmů. Česká republika se například umístila jako poslední země na žebříčku, co se týká zaměstnávání matek po rodičovské dovolené. Nástroje k pohodlnému a pozvolnému znovuzapojení matek existují, ale stále nejsou v mnoha firmách a institucích implementovány. Jedná se například o „flexibilní pracovní úvazky, nebo zkrácené pracovní úvazky, práci z domova atd.,” shrnuje Ladmanová.
Proč se tedy není možné vrátit do pracovního procesu? Ženy samy jsou nejen ochotné, ale mnohdy velmi motivované se na pracovní trh po rodičovské dovolené vrátit. Na vině problematického návratu je podle Ladmanové: „Jistá forma staršího konzervativního myšlení o tom, jak má vypadat pracovní doba, že má být ten zaměstnanec, zaměstnankyně na místě k tomu určeném. A to přestože jsme si prošli třeba pandemií covidu, ve které se prokázalo, že digitální nástroje, které umožňují flexibilitu, jsou velmi funkční a efektivní pro všechny zaměstnavatele.”
Nedostatek žen v IT oborech v České republice je naprosto alarmující, protože se země umístila na posledním místě v Evropské unii. Stejně nevalný výsledek zaznamenalo Česko i v zaměstnávání matek po mateřské dovolené. Monika Ladmanová, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice, zdůrazňuje význam digitální transformace a potřebu vytvářet podmínky pro zapojení žen do IT sektoru. Diskuse o překážkách, které brání ženám ve vstupu do IT oborů ukazuje, že předsudky a stereotypy stále přetrvávají, což je třeba změnit. Ženy jsou ochotné a motivované vrátit se po mateřské dovolené do pracovního procesu, ale stále je nutné překonat konzervativní myšlení o pracovní době a implementovat flexibilní pracovní modely.
Zdroj: Technologická platforma IT People
