3D tiskárny se postupně dostávají do škol a vytváří tak nové možnosti tvorby didaktického materiálu. Přestože jejich využití je nejčastější v technických předmětech, mají svůj potenciál i pro výuku cizího jazyka (nebo jakéhokoli dalšího předmětu).
Výhoda 3D tisku pro školní prostředí je zřejmá. Jde o dostupný nástroj, který zvládne využívat kdokoli, kdo je ochoten investovat pár hodin času do naučení se něčeho nového. Ve své složitosti lze aktuální 3D tiskárny přirovnat k trochu náročnější laminovačce. K práci s ní potřebujete trochu citu a umu, není to ale žádná „rocket science“.
Jaký potenciál tedy 3D tisk pro výuku jazyků skýtá? Na rozdíl od tzv. naukových předmětů či matematiky je dnešní moderní výuka jazyka založena na častém střídání aktivit tak, aby odpovídaly co nejširší paletě žákovských přístupů k učení i lidských individualit. Zde dokážou 3D objekty vytisknuté konkrétně pro vaše didaktické potřeby vnést do hodin doslova nový rozměr, kdy s výsledky vaší tiskařské činnosti lze manipulovat (osahávat, posouvat, skládat, házet či schovávat…). Oproti zalaminovaným „flashcards“ pak získáváte prostorovost, která jet didakticky zajímavá.
Jako konkrétní aktivity, které ve výsledku dovoluje 3D tisk, jsme si oblíbily zejména tyto:
- materializování částí učebnic a výukových obsahů (obr. 1 – Vytištěná slovy používaná k nácviku francouzských nosovek. Na rozdíl od jejich napsání na tabuli či do sešitu lze s kartičkami manipulovat, dotýkat se jich. Tento fyzický aspekt je u fonetických aktivit didakticky zajímavý; obr. 2 – Slova z básně v učebnici byly vytisknuty ve velkém, navíc ve stejném barevném podání. Učitel tak může práci s básničkou doprovázet ukazováním vytištěných slov, dále může slova využít v návazných hrách či opakovacích aktivitách; obr. 3 – Časování nepravidelných sloves ve formě „slovního puzzle“)
- vytváření vlastních didaktických her či adaptace těch existujících pro konkrétní výukové cíle (obr. 4 – Strany kostek byly změněny na písmena tak, aby se kostky mohly využít při opakování slovní zásoby. Pokud padne kostka na písmeno „S“, žák musí říct „substantivum“ atd.
- rekvizity (obr. 5 – Magnety používané při popisu počasí)
- „podpůrný“ materiál (krabičky, organizéry, mapky, stojánky, odměny apod.)
Všechny uvedené příklady byly vytvořeny ve webovém rozhraní Tinkercad, které si lze připravit jako virtuální „lego“ ve kterém skládáte jednotlivé tvary a písmena. Jde o volně dostupný nástroj, který zvládnout využívat i vaši žáci.
A to je na 3D tisku možná nejzajímavější. Dnešní generace mladých lidí si na něm může uvědomit, že z virtuálního světa lze jednoduše přejít do toho reálného, hmatatelného… a navíc při tom být kreativní.
Příklady připravených modelů pro různé školní předměty lze nalézt např. zde:
- Thingiverse (https://www.thingiverse.com/education)
- Cults3D (https://cults3d.com/en/search?q=education)
- Prusa Academy (https://proskoly.prusa3d.cz/hotove-projekty/)
Nejlepší inspirací ale bývají materiály, které již používáte. Stačí si položit otázku, zda by jim „neslušel“ třetí rozměr.
