V obecném hledisku se vývojový diagram dá popsat jako konkrétní typ organizéru informací, ke grafickému znázorňování kroků postupu, resp. pro informatické myšlení se pak jedná spíše o zapisování kroků procesu nebo algoritmu. Je tedy možné říci, že se využívají často pro analýzu, či návrh řešení programu.
Velmi výhodné je u vývojového diagramu právě rozhodovací proces, reprezentován jednotlivými šipkami a je prostřednictví nim realizován tok dat. Základními prvky vývojového diagramu jsou šipky (směr), obdélník (dílčí krok) a kosočtverec (větvení), obdélník se zaoblenými rohy (začátek a konec), dále pak ještě kruh aj.
Každopádně svými vlastnosti již ukazuje více možností využití v různých oborech, nejen informatice a pro zobrazení algoritmů:
- zaznamenání průběhu činnosti a její možná realizace
- analýza a způsob řešení problému
- řízení toku informací
- aj.
Zároveň vývojové diagramy ukazují:
- závislosti mezi jednotlivými kroky procesu, programu
- hledání problematických průběhů (hlavně pak v rozhodování)
- nutná nastavení vlastností procesu
- významnost jednotlivých kroků
- logika posloupnosti kroků
- …
Využití vývojových diagramů se tak dá předpokládat v předmětech:
- matematika (např. jak řešit lineární rovnice)
- fyzika (např. jak „funguje“ volný pád)
- přírodopis (biologie) (např. jak řešit zařazení živočicha do systému)
- chemie (např. jak vyčíslit oxidy)
- zeměpis (např. jak hledat konkrétní cestu na mapě)
- výchova k občanství (např. jak funguje politický systém v konkrétním státě)
- aj.