Socioekonomický status ovlivňuje výchovu dítěte. I pokud učíte v homogenní škole v malém městě, máte mezi žáky děti dělníků, uklízeček, nezaměstnaných, ale i bankéřů a vašich kolegů – učitelů. Všichni tito žáci mají odlišný background. O tomto backgroundu obvykle mluvíme jako o socioekonomickém statusu.
Mezinárodní šetření PISA používá označení ESCS[1] (index ekonomického, sociálního a kulturního statusu), který zahrnuje domácí zázemí žáků a rodiny – dosažené vzdělání rodičů, jejich povolání, vzdělávacích zdrojích rodiny (počet knih, encyklopedií, počítače atd.), kulturních zdrojích (výtvarná díla v domácnosti, knihy beletrie a poezie), vybavenost domácnosti (počet koupelen, aut, myčky, pračky). ECS je konstruován tak, že 0 se rovná průměrné hodnotě pro země OECD a dvě třetiny žáků se vešly svou hodnotou do intervalu -1 až +1.
Pro závažnost situace se uchýlím k citaci interpretace výsledků PISA testů z r. 2012 Českou školní inspekcí: „Průměrná hodnota indexu ESCS českých žáků je blízká nule, tzn., že čeští žáci nejsou nijak znevýhodnění proti ostatním zemím OECD. Graf č. 1 nicméně ukazuje, že u českých žáků se objevuje relativně silná souvislost výsledků testování s indexem ESCS – hodnota indexu vysvětluje více než 17 % variability ve výsledcích jednotlivých žáků a jednotce ESCS odpovídá 51 bodů ve výsledném skóre v matematice (tj. žáci s hodnotou indexu ESCS kolem 1 dosahují v průměru o 51 bodů vyššího testového skóre než žáci s průměrným zázemím), což je v rámci OECD pátý nejvyšší bodový rozdíl. Znepokojivá je i skutečnost, že tento rozdíl mezi lety 2003 a 2012 v České republice vzrostl o 5 bodů (průměrný rozdíl celé OECD se nezměnil). Nerovnosti ve vzdělávacích příležitostech jsou tedy v ČR poměrně velké a stále rostou, proto se vlivu socioekonomického zázemí na výsledky žáků zpráva dále zabývá podrobněji.“[2]
Testy PISA v r. 2012 byly zaměřeny na matematické znalosti a dovednosti. PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) se zaměřuje na čtenářské dovednosti. V r. 2016 ČŠI vydala shrnující zprávu[3], ve které je uvedeno, že i čtenářské dovednosti jsou ovlivněné socioekonomickým statusem.
Žáci z rodin s vyšším ESCS mají oproti těm z rodin s nízkým ESCS devětkrát větší šanci, že budou výborní v matematice. Navíc, společenské vrstvy se v českých školách příliš nepromíchávají, z čehož vyplývá situace, kdy různé druhy škol se liší i v ESCS, což lze vidět v následujícím grafu.
Díky povolání rodičů a tedy kvůli společenskému statusu lze vysvětlit téměř 15% variability výsledků žáků v matematice.
Většina žáků s vynikajícími výsledky v matematice má alespoň jednoho vysokoškolsky vzdělaného rodiče, jen 5% pochází z rodin, kde maturitu nemá ani jeden rodič.
V českém vzdělávacím systému se objevuje tzv. Matoušův efekt – děti pocházející z rodin s vyšším kulturním kapitálem mají na počátku školní docházky lepší pozici oproti svým spolužákům. Rozdíl je nejen ve startovací čáře, ale i v dalším průběhu vzdělávání. Tito žáci dělají i větší pokrok. Rodina je dominantním faktorem mající vliv ve výsledcích žáků.
Sama ČŠI na svém twitterovém účtu[4] konstatuje, že český vzdělávací systém posiluje nerovnosti a nedokáže žáky s méně příznivým rodinným zázemím ve vzdělávání účinně motivovat a podpořit. Proto se ve školním roce 2019/2020 na toto téma zaměřila a vydala tematickou zprávu Hodnocení úspěšných strategií základních škol vzdělávající znevýhodněné žáky[5].
[1] https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD%20%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/PISA_2012_SA.pdf
[2] https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD%20%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/PISA_2012_SA.pdf., str. 4
[3] https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%c3%a1rodn%c3%ad%20%c5%a1et%c5%99en%c3%ad/Shrnuti-hlavnich-zjisteni-SA-PIRLS-2016.pdf
[4] https://twitter.com/CSInspekce/status/1319164583551160320
[5] https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Tematick%c3%a9%20zpr%c3%a1vy/TZ_Hodnoceni_uspesnych_strategii_ZS_znevyhodneni_21-10-2020_F.pdf
