Proč používat kritéria hodnocení/úspěchu ve výuce

Využívání kritérií hodnocení má nespočet benefitů:

1. Slouží ke konkretizaci žákova výkonu – žák ví, kam směřuje, a dokáže identifikovat, kde se právě nachází.

2. Pomáhá hledat silné stránky v žákově výkonu a upozorňuje na slabé stránky práce žáka.

3. Podporuje žádoucí vnitřní motivaci žáků k učení, protože neporovnává jejich výkony s výkony spolužáků.

4. Vtahuje osobnost žáka do procesu učení i hodnocení, směřuje ho k seberegulaci učení a vede ho k odpovědnosti za vlastní výsledky, je proto velmi dobrým podkladem pro sebehodnocení, resp. vrstevnické hodnocení žáka.

5. Zmírňují subjektivitu hodnocení, činí učební proces transparentnějším, přispívají ke spravedlivému hodnocení.

Pozitivní efekty jejich využívání ve výuce jsou zaznamenány jak na straně žáků a učitelů, tak rodičů.

Můžeme rozlišit několik typů kritérií:

Chvál (in Starý, 2008) dělí kritéria na hlavní a vedlejší. Zatímco hlavní kritérium je v jeho pojetí v podstatě název kritéria, vedlejší kritéria ho konkretizují. Chvál dále rozlišuje kritéria vztahující se k procesu vzniku či přípravy produktu (např. práce s informačními zdroji, poskytování podpory v týmu) a kritéria hodnocení výsledného produktu (splnění formálních požadavků, přehlednost, jasnost vyjadřování, gramatická správnost, estetický dojem).

Podobné dělení nabízí Guskey a Bailey (2001, 40–42):

  • kritéria na zhodnocení výsledného produktu (product criteria, resp. produktová kritéria) – více odpovídají sumativnímu hodnocení; jsou zaměřena na to, co žáci vědí a co jsou schopni dělat v konkrétním čase; jedná se zejména o finální hodnocení produktu, zprávy, projektu apod.;
  • kritéria zaměřená na proces výkonu (process criteria, resp. procesní kritéria) – tato kritéria zohledňují nejen výsledek, ale rovněž proces, tj. jak žáci výsledného produktu dosáhli. Používají je učitelé, kteří oceňují také vynaložené úsilí žáků. Jedná se často o učitele, kteří zohledňují do výsledných známek práci v hodinách, domácí úkoly a přítomnost v hodinách;
  • kritéria sledující pokrok (progress criteria; improvement scoring) využívají učitelé, kteří věří, že je důležité promýšlet, kolik toho jejich žáci získali, o kolik se posunuli.

Zdroje:

GUSKEY, Thomas R. & BAILEY, Jane M. Developing grading and reporting systems for student learning. Thousand Oaks: Corwin Press, 2001. ISBN 0-8039-6854-X.

STARÝ, Karel. Pedagogika ve škole. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-511-0.

Sdílet na Facebook
Sdílet na Twitter
Přejít nahoru